Souhrn stanoviska Generálního ředitelství cel k některým otázkám souvisejícím s regulací reklamy dle zákona o hazardních hrách

Generální ředitelství cel (“GŘC“) vydalo dne 4. 1. 2019 své stanovisko týkající se zejména opakovaně se vyskytujícího označení názvu herního prostoru, obchodní firmy provozovatele a loga umístěného na budově či ve veřejně přístupné vnitřní části budovy, ve které se herní prostor nachází a reklamy umístěné v bezprostřední blízkosti herního prostoru či v jeho okolí. Jedná se v podstatě o interní materiál sloužící pro výkon činnosti orgánů veřejné správy.

 

  1. Opakovaně se vyskytujícího označení názvu herního prostoru, obchodní firmy provozovatele a loga umístěného na budově či ve veřejně přístupné vnitřní části budovy, ve které se herní prostor nachází

Reklama je obecně definovaná ust. § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 B., o regulaci reklamy a je definována velmi široce: oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak.

„Na budově nebo ve veřejně přístupné vnitřní části budovy, ve které se herní prostor nachází, nesmí být umístěna reklama, sdělení nebo jakékoli jiné formy propagace, zejména slovní, zvukové, pohyblivé, statické, světelné nebo grafické, na provozování hazardních her nebo získání výher.“

S ohledem na výše uvedené GŘC do této velmi obecné definice zahrnulo také používané logo provozovatele a jeho obchodní firmu, kdy i použití loga, či obchodní firmy provozovatele, za naplnění dalších podmínek ust. § 66 odst. 2 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, je dle GŘC porušení ust. § 66 odst. 2 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách („ZHH“).

Za přípustné upozornění na existenci herního prostoru v budově je dle GŘC možno považovat směrovku, která obsahuje pouze název herního prostoru. Není však dle GŘC dovolené, aby tato směrovka obsahovala další údaje týkající se např. provozní doby, nabídky hazardních her, výši jackpotu apod. Dále GŘC uvádí, že ve vztahu k multifunkčním budovám je pak třeba vždy odlišit reklamu od směrovací tabule, kdy o neoprávněnou reklamu by se dle GŘC mohlo jednat v případě, že by směrovací šipky byly rozmístěny neúčelně, například po 5 metrech na každém sloupu. Uvedení loga na směrovací tabuli by pak dle názoru GŘC již bylo třeba posoudit jako neoprávněnou formu propagace.

GŘC dále ve svém stanovisku zdůrazňuje, že je však každou situaci vždy potřeba posoudit individuálně s ohledem na zásadu přiměřenosti a vždy svoje rozhodnutí řádně odůvodnit.

Zákonné omezení propagace provozování hazardních her by tak nemělo být dle názoru GŘC zužováno pouze na symboly související s provozováním, jako jsou například karty či žetony, ale vztahuje se dle GŘC rovněž na veškeré prvky, označení, anebo symboly, jež jsou typické pro provozovatelem provozovaná kasina/herny, které tak vedou k propagaci herního prostoru, tedy lákají k návštěvě osob kolemjdoucích, ať již způsobem jejich vizualizace, četnosti užívání či vazbě na službu spočívající v provozování hazardní hry, resp. vazbě na provozovatele hazardních her, anebo jejich kombinací.

 

  1. Reklama umístěná v bezprostřední blízkosti herního prostoru či v jeho okolí

ZHH zakazuje reklamu umístěnou na budově nebo ve vnitřní části budovy, a to z důvodů „eliminace potencionálních negativních rizik vůči osobám, které se hazardních her primárně neúčastní“.

ZHH však již nijak neřeší vzdálenost či nevymezuje okruh od budovy, na který by se zákaz reklamy vztahoval. Doslovným výkladem předmětného ustanovení dospívá GŘC k závěru, že zákaz se vztahuje pouze na budovu a její vnitřní prostor. Definice budovy je obsažena v zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), v § 2 písm. l), jíž se rozumí „nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.“

Zakázána je tedy dle GŘC jakákoliv reklama, sdělení či jiná forma propagace umístěna na stěnách budovy (výlohách, dveřích, oknech, fasádě) či střešní konstrukci. Příkladem nepřípustných forem tak jsou reklamní tabule, tyče, plachty, zařízení šířící reklamu zvukem či obrazem či jiné reklamní konstrukce a zařízení upevněné či zavěšené na budově.

GŘC však ve svých úvahách zvažuje, zda-li i reklama v bezprostřední blízkosti, zejména vstupu do herního prostoru nebo do budovy, ve které se herní prostor nachází, je v rozporu s předmětným omezením či nikoliv, např. přenosné „A“ konstrukce, reklama umístěná na budově bezprostředně sousedící s budovou, ve které se nachází herní prostor (např. společná stěna, reklama umístěna hned vedle vstupu do herního prostoru, ale na budově jiného čísla popisného), atd.

Dle GŘC vždy záleží na posouzení konkrétních skutkových okolností daného případu, a nelze vyloučit, že reklama sice bude formálně oddělená od budovy, ale navenek má stejný efekt, jako by byla umístěna přímo na ní. V takovém případě je však dle GŘC třeba v odůvodnění rozhodnutí o uložení sankce tuto okolnost podrobně posoudit a důkladně rozebrat. S ohledem na zásadu legální licence, podle níž je právně dovoleno vše, co není právem zakázáno, bude třeba reklamu, která bude umístěna v okolí budov či jejich bezprostřední blízkosti, například ve formě přenosné konstrukce, která nebude s budovou či její součástí trvale ani dočasně pevně spojena či nebude ani závislá na existenci budovy, zpravidla posoudit jako reklamu, kterou zákon o hazardních hrách nezakazuje.