V poslední době se opakovaně objevují články o přesunu hráčů z heren a kasin na internet. Nejedná se o trend vyskytující se pouze v oblasti hazardních her, ale můžeme jej sledovat ve všech oborech (obchod, prodej, služby), a to v daleko v širších měřítcích. Například v oblasti potravin. Přestože jsou obchody s potravinami otevřené (na rozdíl od heren a kasin), tak lidé masivně využívají nakupování potravin přes internet, a to v takové míře, že jen společnost Rohlik Group uplynulý rok uzavře s obratem přes 300 mil. EUR (7,8 mld. Kč), což je roční nárůst o více než 100 %.
Internet je jistý celospolečenský fenomén, který částečně souvisí s moderní dobou a technologiemi, které nás obklopují, ale samozřejmě momentálně největším hybatelem je přetrvávající pandemická situace. Navíc sama vláda poskytování služeb jeho prostřednictvím dokonce doporučuje.
Provozovatelé heren a kasin jsou však v daleko složitější situaci. Jejich provozovny jsou již několik měsíců uzavřené, nemají „výdejové okénko“ ani nic podobného, proto je přirozené, že hráči hledají tuto formu zábavy na internetu. Nelze však předpokládat, že po jejich znovuotevření si k nim hráči svou cestu opět nenajdou. To jsme mohli sledovat po jarní vlně pandemie v roce 2020, kdy se hráči do provozoven heren a kasin vrátili a situace byla podobná té před pandemií.
Je nutné odmítnout argumenty, že hazardní hry jsou na internetu nebezpečnější nežli ty provozované v hernách a kasinech. Legální provozovatelé heren a kasin, ale i ti co provozují své hazardní hry přes internet plní bez rozdílu přísné zákonné podmínky, tak aby hráči zůstali u zábavy a nesklouzli k patologickému hráčství, které může mít negativní dopady jak na jednotlivce, tak i celé rodiny.
V čem však tkví nebezpečí jsou nelegální provozovatelé
O čem se však články na téma přesunu hráčů na internet v důsledku pandemie nezmiňují, je nárůst počtu nelegálních webů s hazardními hrami. V 18 sledovaných státech jako je Turecko, Polsko, Kypr, Itálie, Řecko, Belgie, Litva ale i Česká republika překonal počet blokovaných nelegálních webů s hazardními hrami magickou hranici 110 000. Celkový počet blokovaných webů v celé Evropě k 31. 12. 2020 dosáhl 113 865, to je více než dvojnásobek počtu před dvěma lety, a představuje meziroční nárůst o 42,7 %, tedy 34 073 domén.
Tyto informace jsou o to závažnější, protože nelegální provozovatelé nejenže výherci v častých případech nevyplatí výhru, ale nedodržují zákonné podmínky, natož nějaké nástroje na ochranu hráčů, jakou jsou Rejstřík vyloučených osob, důsledná registrace a ověření hráče, omezení času stráveného u hry, omezení výše sázek atd.
Jaká je situace v zahraničí?
U našich severních sousedů jsou si tohoto nebezpečí plně vědomi. Proto je Polsko hned druhé za Tureckem v počtu blokovaných webů (zapsaných na tzv. black list), ten na konci března obsahoval 13 821 domén, přičemž v loňském roce bylo na tento black list přidáno 4 408 domén.
Přestože Polsko zapisovalo průměrně více než 360 nelegálních webů za měsíc, tak pracují na legislativních úpravách, které tento proces mají ještě urychlit a rozšířit svůj záběr i na weby, jenž jen inzerují nebo propagují nelegální hazardní hry.
Polská vláda uvedla, že od zavedení black listu před třemi lety bylo podáno pouze kolem 3 % odvolání proti rozhodnutím, přičemž všechna napadená rozhodnutí byla potvrzena správními soudy, což deklaruje, že tento nástroj je pod přísnou, ale spravedlivou kontrolou. Podle nových pravidel, které jsou nyní projednávány v dolní komoře parlamentu (Sejm), by měl o zápisu, změně a výmazu z black listu rozhodovat na ministerské úrovni určený orgán národní daňové správy. Čímž by se měl celý proces blokování zefektivnit a zrychlit.
Slovensko dosáhlo o poznání nižších čísel, přesto v minulém roce zapsalo 182 domén na svůj black list a k začátku února 2021 evidovalo 377 zapsaných nelegálních webů.
Ptáte se, jak jsme na tom v České republice?
Ve srovnání s Polskem je náš black list o dost skromnější. Ke konci března 2021 obsahuje celkem 181 domén, přičemž za loňský rok bylo připsáno pouhých 6 domén. V letošním roce je situace o něco lepší, přesto nesnese příliš srovnání. Za první tři měsíce roku 2021 bylo zapsáno 54 nelegálních domén. Dalším zajímavým údajem je počet tzv. duplicitních webů zapsaných na black listu, tedy domén, jenž provozuje stejný provozovatel, ale liší se od sebe číslem nebo jiným znakem. Takových webů pak je na českém black listu zapsáno na 80 %, přičemž na slovenském black listu se duplicitní weby vyskytují okolo 18 % případů.
Pakliže v Polsku bylo zablokováno více než 13 000 nelegálních webů a každým dnem na black listu přibývají další, lze si jen stěží představit, že by za více než 4 roky působilo v České republice jen 181 nelegálních webů. O to více, když na Slovensku za 3 roky byl na black list zapsán dvojnásobný počet nelegálních webů.
Institut pro regulaci hazardních her k problematice blokace nelegálních webů připravuje podrobnou analýzu vývoje počtu blokovaných domén v evropských zemích.
Ovšem počty nelegálních webů zapsaných na black listu nejsou jediným problémem. Aby blokace byla úspěšná, musí poskytovatelé internetu dostát své zákonné povinnosti a weby zapsané na black listu blokovat, což se ve všech případech neděje. Poskytovatelů internetu je podle odhadů nejméně 884 a ačkoliv pro ně platí tato povinnost více než 4 roky, nejsou s ní všichni obeznámeni. Kdo si je naopak tohoto problému vědom, je Český telekomunikační úřad (ČTÚ), ten koncem března letošního roku zveřejnil tiskovou zprávu, ve které na tuto problematiku upozorňuje. Doufejme, že jen u toho ČTÚ, ale i další ústřední orgány neskončí a budou se problematikou nelegálních webů důkladněji zabývat.
