Ředitel IPRH Jan Řehola poskytl rozhovor pro Reportér Magazín o regulaci hazardních her a současných aktivitách IPRH a provozovatelů hazardních her v oblasti zodpovědného hraní. Část článku si můžete přečíst níže. Odkaz na celý rozhovor si můžete otevřít zde.
I přes poměrně tvrdou regulaci online hazardu v Česku u nás stále existují lidé, kteří nad hraním ztratí kontrolu. Právě jim se snaží pomoci Jan Řehola z Institutu pro regulaci hazardních her. Vyvíjí software, který provozovatele online hazardu upozorní na patologické chování hráčů. Tím to ale nekončí, Institut chce následně závislým hráčům podat pomocnou ruku. „Budujeme síť adiktologů a dalších odborníků, kteří budou těmto lidem k dispozici,“ říká Řehola.
Komu a jak má váš software pomoci?
Jde o speciální matematický algoritmus, který provozovatel online hazardu vloží do svého systému. Software pak bude v reálném čase vyhodnocovat chování hráče, a pokud u něj objeví rizikové znaky, okamžitě ho na to upozorní. Software by tedy měl pomoci všem hráčům hazardních her mít svou činnost pod kontrolou tak, aby pro ně bylo hraní pokud možno jen zábavou a ne zdrojem problémů.
Říkáte, že český herní trh je přísně regulovaný. Co si pod tím představit?
Dnes je u naprosté většiny her nutná registrace. Fakticky žádný hráč si nevsadí ani korunu v online kasinu nebo na sportovní výsledek, pokud není dopředu ověřena jeho totožnost a plnoletost. Máme centrální registr vyloučených osob, takže lidé, kteří jsou v úpadku nebo pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, si vsadit nemohou vůbec.
Co děláme jinak a více než jiné země?
Celá regulace je velmi centralizovaná, každá vsazená koruna je reportována ministerstvu financí. To rozhodně není ve světě standard. Na druhou stranu, díky této regulaci sbírají provozovatelé o svých hráčích povinně tolik dat, že mají i možnost vyvinout nástroj na včasnou detekci problémového hraní, na kterém aktuálně pracujeme.
Proč by měli mít provozovatelé hazardních her zájem o něco navíc nad rámec regulace?
Není to tak, že bychom náš nástroj někomu vnucovali. Naopak, byly to veliké společnosti jako Fortuna, Sazka a Tipsport, které za námi přišly a představily nám projekty, které v oblasti zodpovědného hraní už dělají. Náš nápad byl jen zkusit dát tyto iniciativy dohromady.
K čemu je to dobré?
Klíčové podle nás je, aby byla ochrana hráčů nastavena jednotně napříč trhem. A proč to provozovatelé dělají? Vědí, že dlouhodobě dává smysl nabízet hraní jako formu zábavy. Problémových hráčů není tolik, aby jim poškodilo byznys, pokud s těmito hráči začnou sami pracovat a podají jim pomocnou ruku.
