Změny ve zdanění hazardu jsou nekoncepční a podpoří nelegální hazard, komentuje konsolidační balíček Institut pro regulaci hazardních her

Vláda České republiky představila návrh konsolidačního balíčku. Změny se mají dotknout daňových sazeb hazardních her společně se zásadním snížením limitu pro osvobození příjmu z tombol a hazardních her. Institut pro regulaci hazardních her (IPRH) upozorňuje, že již nyní je zdanění hazardních her v Česku jedno z nejvyšších v Evropě a obává se negativních důsledků nadměrné daňové zátěže. Současně poukazuje na nekoncepčnost návrhu a hrozbu nárůstu nelegálního hazardu a s tím souvisejících dopadů na státní rozpočet.

Podle současného návrhu se má provozovatelům vybraných hazardních her od roku 2024 zvýšit daňová sazba z 23 na 30 procent. Jednat se bude především o kurzové sázky a živé hry (např. kostky, karty, ruleta), dále binga, totalizátorové hry (dostihy), tomboly a turnaje malého rozsahu (poker). Změna se týká také výherců, kdy se ze současného milionu sníží na 50 tisíc korun za rok limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her.

 Prioritou IPRH je daňová stabilita, která v České republice bohužel chybí. Za posledních sedm let byla právní úprava zdanění hazardních her novelizována hned čtyřikrát, a to nepočítáme daň z výhry. K úpravě daňových sazeb by mělo docházet jen na základě odborné diskuze. Ta bohužel vůbec neproběhla. Zvýšení daně o 30 % není podloženo žádnou analýzou,” říká k návrhu balíčku Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, největšího profesní sdružení zastupující 95 procent legálního trhu.

Jak Institut upozorňuje, zvýšení daně bude mít na chování hráčů minimální vliv. Nejedná se o spotřební daň, která jako v případě tabákových výrobků nebo alkoholu dopadne na občany. Přímou daň platí samotní provozovatelé hazardních her. „Není tedy možné spojovat výši daňových sazeb se snižováním rizikovosti a zvýšením ochrany hráčů. Vyšší daň hráče žádným způsobem nechrání, je tomu bohužel právě naopak,“ komentuje Jan Řehola.

Podle IPRH je také důležitý fakt, že zmíněnou daň platí provozovatel ze svých tržeb bez možnosti odečíst si náklady. A následně platí ještě klasickou daň z příjmu a další povinné odvody. „V konečném výsledku je pak největším provozovatelem hazardních her stát samotný, který má z hazardu dvakrát až třikrát větší zisk, než všichni legální provozovatelé dohromady,” dodává Jan Řehola.

Chybí důkladná analýza dopadu změn

V současné situaci jsou podle IPRH navrhované změny nekoncepční. „Loňský rok byl po třech letech prvním obdobím, který nebyl výrazně ovlivněn dopady opatření v boji proti šíření nemoci covid-19. Výrazně zasahovat do daňové struktury hazardních her s potenciální vidinou vyššího výběru v řádech nižších stovek milionů korun tak považujeme v současné situaci za nezodpovědné,” upozorňuje Jan Řehola.

Důkazem současného správného fiskálního nastavení a stabilních podmínek jsou podle Institutu aktuální rekordní výnosy daně z hazardních her, kdy se za rok 2021 jednalo o 12,5 miliardy Kč, za loňský rok to bylo dokonce o 4,5 miliardy více. Daňové inkaso ve výši 17 miliard Kč představuje nejvyšší výběr daně z hazardních her od účinnosti aktuálně platné právní úpravy v roce 2017.

Hrozba nárůstu nelegálního hazardu

Součástí konsolidačního balíčku je také návrh na razantní snížení limitu pro zdanění výher. „Již v roce 2019 jsme upozorňovali, že tímto krokem vzrostou náklady na potírání nelegálního hazardu. Stát v podstatě vhání hráče do náruče nelegálních provozovatelů. Žádný z nich totiž nebude chtít hrát s provozovateli, u kterých mu v případě výhry stát sebere 15 nebo 23 %,“ upozorňuje Jan Řehola. Podle aktuálního návrhu vlády veškeré výhry nad 50 tisíc ročně budou podléhat zdanění – u loterií a tombol jde o každou takovou výhru, v případě ostatních hazardních her jde o rozdíl mezi výší výhry a výší vkladu za celý rok. Pravidelný sportovní sázkař při čistých výhrách za rok ve výši 55 tisíc korun na dani nyní nic nezaplatí, podle návrhu si stát z jeho výher vezme více než 8 000 korun. Je zřejmé, že lidé své výhry přiznávat nebudou anebo se bohužel rovnou přesunou k nelegálním provozovatelům, kde na ně nečekají žádné překážky. Státu zbydou jen oči pro pláč a vybere méně, než předpokládal.

Hráči budou nově zatíženi evidencí všech vkladů a výher nejen podle jednotlivých druhů her, ale i provozovatelů. „Úprava systému a administrativa tak bude stát více, než kolik stát reálně na dani vybere. Každý hráč by si nyní měl schovávat účtenky a potvrzení o výhrách. Pokud totiž za rok překročí v čistých výhrách částku 50 tisíc korun, bude muset nově podávat daňové přiznání,“ dodává Jan Řehola.

 IPRH považuje za řešení jak v oblasti ochrany hráčů, tak ve zvýšení příjmů do státního rozpočtu, zaměřit se právě na potírání nelegálního hazardu. Podle aktuálních dat tvoří nelegální hazard v Česku až 30 procent trhu s hazardními hrami a ročně tak připravuje stát a obce o 2,1 miliardy korun.

Optimální daňová sazba představuje dle studie, kterou vypracovala Kodaňská univerzita, 20 procent. V takovém případě až 80 procent hráčů zůstává u legálních hazardních her. „Jedná se o tzv. Channeling rate, který s každým daňovým navýšením prudce klesá. Například Velká Británie má jednu z nejnižších daňových sazeb na úrovni 15 procent a její Channeling rate dosahuje 96 procent. Naopak ve Francii se sazby pohybují okolo 45 procent, a její Channeling rate dosahuje pouze 52 procent,” dodává ředitel Institutu pro regulaci hazardních her.